Na Štědrý den jsem připomínala ranní ptáče, které prý daleko doskáče. Ale ne dobrovolně. Vstávala jsem v 6 hodin, protože jsem vyrazili na hory. Jeli jsme do Rokytnice nad Jizerou. Bylo to přímo boží. Málo lidí, hodně sněhu ... co víc si přát. Asi ve 3 jsme to zatáhli a vyrazili směr Praha.
Domů jsme dorazili kolem 6. Bytem už voněly řízečky a bramborový salát, stromeček svítil ... no pohodička. Až na to, že jsme si s bráchou uvědomili, že pár dárků ještě jaksi není zabalenejch. No a to to lítalo. Naše hafina se nám pořád motala pod nohy. Miluje totiž Vánoce - najde si po čuchu pod stromkem dárek, kterej je pro ní. Fakt. Takže byla nervózní jak pes a čekala před dveřma, až se konečně přesunem do obýváku.
No a pod stromečkem bylo dárků!!! To jsem musela bejt hodná. (Jak taky jinak, že?)
Žádné komentáře:
Okomentovat