Výbuch plynu

Ráno mě vzbudila rána jak z děla. Celý náš činžák se otřásl v základech a okenní tabulky řinčely.

Vyběhla jsem z postele k oknu a vidím, že z rohového baráku u nás v ulici se kouří. Popadli jsme psa a s mamčou a taťkou vyběhli ven na ulici. To už jsme slyšeli houkat hasiče. Za chvíli už přijízděli sanitky, policajti a několik aut hasičů. Na silnici ležel mrtvej člověk. V baráku totiž bouchnul plyn a tlaková vlna vzala náhodného kolemjdoucího s sebou. Okolní baráky měly vymlácený okna a střepy se válely všude kolem několik desítek metrů daleko. Bylo to jak ze špatnýho filmu.

Můžu říct, že když mě ten výbuch vzbudil, myslela jsem, že je to v našem baráku, protože nám už od ledna prováděj rekonstrukci celýho baráku a plynový potrubí nám dělali nové. Klepala jsem se, protože jsem se bála, kdy se barák sesype - proto jsme radši běželi ven. Na ulici postávali lidi z okolních baráků - dokonce jeden pán byl jen v pyžamu a bundě s kufříkem.

Plyn vybuchl v hospodě, kam jsme chodívaly s kamarádkou na pivko. Příčinou nejspíš bylo, že dělníci omylem provrtali plynové potrubí. Ihned prý volali plynaře, jenže unikající plyn explodoval dřív než stihli přijet.

Policajti celý náměstí uzavřeli a nechtěli nás pustit domů, protože nevědeli, jestli nehrozí další výbuch. Měla jsem na sobě jen vršek od pyžama, džíny, bundu a boty. Na ponožky jaxi nebyl čas a byla mi pěkná zima na nohy po tý dlouhý době venku. Tak jsme zašly s maminou k Vietnamcům pro ponožky. Plynaři zjišťovali, jestli v okolních barácích neuniká plyn - výbuch mohl narušit prý i plynové potrubí v sousedních domech. Po dvou hodinách nás konečně pustili domů. Bydlím o dva baráky dál.

19. února 2006 -Exploze plynu měla tragickou dohru

Kolemjdoucí, kterého se na místě povedlo oživit, zemřel vpodvečer v Motolské nemocnici na následky těžkého poranění hlavy.

V noci ze soboty na neděli hasiči z trosek vytáhli tělo mrtvého kuchaře.