Už odmala jsem měla nějaký to kilčo navíc. Nejvíc jsem nabrala v pubertě. To pro mě bylo utrpení chodit na preventivní prohlídky, kde mi doktorka neustále "naznačovala" že bych měla držet dietu.
Už ani nevim, kolik mi bylo, když mě poslala na 6 týdnů do ozdravovny. Tam mi to opravdu šlo. Asi ve mně trochu dřímala soutěživost - bavilo mě, že hubneme týmově. Porci jídla jsem nikdy nedojedla celou. Navečeru jsem chodila běhat na nádvoří a to i potom, co to ostatní vzdaly. Zhubla jsem 6 kg. Jenže jak to tak bývá - shozená kila byla za chvíli nahoře.
Zajímavý je, že v době puberty jsem měla úplně jiný "záchvaty žravosti" než teď. Za prvý jsem jedla fakt víc, za druhý jsem dokázala spořádat pytlík chipsů na posezení. Teď si dám chipsy jen občas v hospodě k pivku, ale ani to nemusim mít. Zato teď mám občas absťák po čokoládě nebo nějakym zákusku, což jsem zase nemusela v pubertě. Ale není to tak časté, abych kvůli tomu stloustla. A zakazovat si to, co mám ráda, opravdu nebudu! Co bych z toho života doprčic měla?
Moje "nejvíc tlustý období" bylo na střední. Když mi váha ukázala "tu cifru" myslela jsem, že mě klepne pepka. Zkoušela jsem různý diety, polykala chrom atd. Všechno pomohlo jen na chvíli.
A pak se to stalo. Už ani nevim kdy - prostě to samo začalo. Pomalu jsem ztrácela na váze, jenže moc jsem to nevnímala. Bylo to totiž opravdu pomalu. Pomalu, ale jistě. Když mi lidi, s kterýma se nevídám zas tak často, začali říkat, že jsem zhubla - určitě takovejch 10 kilo, teprve jsem si to uvědomila. Taky když jsem nedávno viděla mou "šíleně tlustou" fotku ze střední. Od tý doby jsem zhubla 15 kilo. Neuvěřitelný!
Prostě jsem zhubla teprve tehdy, kdy jsem začala mít svý kila ráda a se svým tělem se sžila. Teď se cítím mnohem líp a chci zhubnout především ze zdravotních důvodů.
Tohle že je ideál krásy? Zdá se vám kostra sexy?
Tohle jsou skutečné ženy!
Žádné komentáře:
Okomentovat