Dneska jsem měla "tu čest" potkat úchyla, co ho vzrušuje mačkat se na ženský v přeplněných dopravních prostředcích.
Nastoupil na poslední chvíli - snad vyloženě čekal, až se tam bude moct na někoho namáčknout. Držela jsem batoh v ruce a on se mi rozkrokem tiskl na ruku. Nebylo kam uhnout. Hned druhou stanici jsem si stoupla kousek dál a on si stoupl za mě a přimáčkl se mi na zadek. Bylo mi z něj zle. Otočila jsem se k němu bokem (zádama ke zdi) a pak už byl od něj pokoj. Cesta metrem je prostě horor.
Když jsem přišla domů, ve schránce jsem našla líbesbríf od pošty, že mi sousedka vyzvedla nějakou zásilku. Tak jsem na ni po zdolání překážkové dráhy na schodech (ještě furt u nás jsou dělníci - maj lešení přes celý schodiště) cinkla a ona mi donesla balíček. Nebyla na něm zpáteční adresa - jen adresa zásilkové služby, která to zaslala.
Tak jsem to cestou do bytu ohmatávala a přemejšlela, co by to mohlo bejt, když jsem za to nedala ani korunu. Doma jsem balík rozbalila. Byly v něm dva výrobky od Manufaktury. Jenže záhada jaksi není dořešena, páč nevim, kdo mi to poslal. Kde se to u mě vzalo? Sice občas jen tak pošlu mejlem řešení křížovky nebo tak něco, ale nejsem si vědoma, že bych něco takovýho v poslední době dělala. To jsou mi věci!!! (Později mi došlo, že jsem nejspíš vyhrála v soutěži v časopisu - úplně jsem zapomněla, že jsem se nějaký účastnila.)
Žádné komentáře:
Okomentovat