Bych se na to nejradši vyprdla!

To byl teda den!

Začalo to už ráno, tím, že mi vypadl z kalhot klíč. Nechápala jsem, kde se tam vzal, ale pak mi došlo, že když jsem včera zamykala na dveřích v práci závoru, strčila jsem ho do kapsy a jaksi pozapomněla ho zase vyndat. Takže jsem hned volala do práce jestli tam maj náhradní, jinak by se nedostali do kanceláře a já bych tam musela honem rychle naklusat.

Ráno jsem vyrazila zase na okružní jízdu po úřadech, bankách a soudech. Bylo opravdu libový počasí, takže jsem střídavě mrzla venku a potila se v přetopenejch kanclech na úřadech. A ještě ke všemu ten vítr! Hnus, velebnosti! Neustále jsem měla nějakej sajrajt v očích. A korunu tomu nasadilo to, když mi ulítl papír se seznamem úřadů, který jsem měla oběhávat.

Další zákon schválnosti se mi stal, když jsem čekala na tramvaj. Čekám, čekám, zakoukám se do lejter, zvednu oči a tramvaj zavírá dveře a odjíždí. To snad ne! Nasr... jsem se a šla pěšky.

Mimo výše uvedené jsem taky ztratila přívěsek na mobil (jo, ten pěknej od Avonu), řízla jsem se do prstu o desky, stála jsem jak uzlíček neštěstí na jedný straně čtyřproudý Legerovky a smutně koukala na Obvodní soud pro Prahu 2, kterej se nachází na straně druhé a auta furt ne a ne přestat jezdit (přechod samozřejmě žádnej).

Takže si asi umíte představit, jak mi je teď krásně, když sedím doma v teploučku, piju kafíčko a těšim se až večer zalezu do postýlky, protože už máme povlečený prošívaný deky. Jůůů - to se to bude spinkat.