čtvrtek 24. dubna 2008

Houpu se na vlnách

Konečně někdo popsal moje pocity - dokonce v knížce (Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše):

Žena je jako vlna. Když cítí, že je milována, její sebeúcta stoupá a klesá vlnovitým pohybem. Když se cítí pravdu dobře, dosáhne vrcholu, potom však se její nálada může změnit a její vlna se zlomí. To trvá jen chvíli. Když dosáhne dna, její nálada se znovu náhle změní a ona se opět začne cítit dobře. A její vlna automaticky stoupá.

Když je její vlna na vzestupu, cítí v sobě žena přebytek lásky, když však klesá, má pocit vnitřní prázdnoty a potřebuje být zahrnuta láskou.

Ženina schopnost dávat a přijímat lásku je obvykle odrazem toho, jak se sama cítí. Necítí-li se na to, není schopna přijímat a oceňovat partnera. V době svého poklesu bývá sklíčená nebo má sklon reagovat emotivně. Když je její vlna na nejnižším bodě, je zranitelnější a potřebuje více lásky.

5 komentářů:

  1. tyhle knizky mame doma vsechny, a tedka vysla dalsi jsem koukala v knihkupectvi...chystam se na ne az budu jeste trosku starsi..

    ja se posledni dobou citim, ze padam nak sakra dlouho dolu, uz by to chtelo nejaky odraz a nekoho kdo bude ten "partner"... grr

    OdpovědětVymazat
  2. jinak napsal to John Gray

    OdpovědětVymazat
  3. Tak to je naprosto přesný (tedy v mém případě určitě).

    OdpovědětVymazat
  4. Jj, tuhle knížku mam rozečtenou, jen se těma radama řídit :o)

    OdpovědětVymazat