V sobotu jsem asi po deseti letech stála na bruslích. První krůčky na ledu byly dost hrozný. Nečekala jsem, že se to dá až tak zapomenout.Ale pak jsem se nakonec rozjezdila. Jediný na co jsem nepřišla - jak jsem brzdila dřív takovou tou piruetou. Takže jsem prostě brzdil vlítnutim do mantinelu (škoda že to neni tak jednoduchý na inlajnech :o)) No ale fakt mě to začlo bavit, takže se určitě chystám chodit častěji a i okem brousim po novejch bruslích.
I to, že tam nebylo zas tolik lidí mě příjemně překvapilo. Když jsem chodila ještě na základce na Nikolajku, bylo tam pokaždý narváno.
Co mě pobavilo ale úplně nejvíc byli tzv. "obcházeči stadionu" - ti stojící na bruslích asi prvně, kteří se drželi mantinelu a obcházeli (opravdu se na těch bruslích ani nezkusili sklouznout) stadion pořád dokola :o)
když jsem se poprvé (a zatím naposledy) učil jezdit na bruslích, byly mi odborníkem doporučený igelitový pytlíky... to abych se aspoň sklouznul a neobcházel :-)
OdpovědětVymazat..vůbec netušim, kde mám brusle... ;)
OdpovědětVymazatMoc se obcházečům nejsměj, to jsem totiž JÁ!!!:D
OdpovědětVymazatJá jsem se to nikdy pořádně nenaučila. Radši mám inline brusle, než tyhle klasický. :)
OdpovědětVymazat