Na konci léta jsme jely se Štěpánkou na Slapy. Byla nadšená, že tam zas po dlouhý době jede a měla s sebou připravenej foťák, aby všechno zvěčnila :o)
Začalo to už cestou - v Kníně poprosila nějakýho dědulu čekajícího na autobus, aby nás blejsknul. Děda ochotně souhlasil, tak mu Štěpánka vysvětlovala, že se musí koukat na displej, aby viděl jak tam jsme a zmáčknout jedinej knoflík.
Děda se slovy, že na to stejně nevidí přiložil foťák k oku aby se díval do "neexistujícího hledáčku" a blejsknul. Oběma nám v hlavě blesklo, že tam bude kostel, autobus a nebe, jen ne my dvě. Ale opak byl pravdou. Byly jsme tam obě a dokonce uprostřed fotky. Dědula to zvládnul i poslepu :o)
Dědula zaslouží pochvalu. :-D
OdpovědětVymazat