středa 27. května 2009

Po měsíci

Měsíc jsem na blog nic nenapsala. I přítel se mě ptal, proč nic nepíšu. Bylo toho teď na mě trochu moc a měla jsem tak rozházený myšlenky, že bych asi ze sebe nevytlačila nic, co by mělo hlavu a patu. Tak to zkusim teď.

Přemýšlela jsem, že bych blog ukončila. Ale na druhou stranu mi je to líto, když toho má tolik za sebou. Je to kus mýho života, takže to prozatím nechám otevřený.

Od konce dubna byl přítel v nemocnici. Měl tam jít původně jen na 3-4 dny, nakonec tam byl přes 14 dní. Byl na tom dost špatně a přišel tam jak se říká v pravou chvíli. Naštěstí ho dali dohromady a teď je mu o dost líp, i když občas asi budou horší chvilky. Často jsem v tu dobu byla u něj v nemocnici a když už ne osobně tak myšlenkama.

Taky teď hodně řešim otázku bydlení. Hledáme výměnu bytu pro maminu a já s P. uvažujeme o společným bydlení. Ale to ještě asi bude běh na dlouhou trať. Uvidíme jak se to všechno vyvrbí.

Taky jsem otevřela kapitolu hledání práce. Takže na netu mi visí životopis, ozývaj se mi personální agentury a já z toho mám hlavu jak pátrací balón.

Teď se v první řadě musim soustředit na to, abych zvládla tu druhou část státnic (9.6. mi držte pěsti) a pak budu postupně řešit všechno ostatní. Ale můžu říct, že je dost těžký se v týhle hektický době soustředit na učení, když mi myšlenky ulítávaj každou chvíli jiným směrem. No už je to ale za pár, takže musim zatnout zuby a vydržet.

4 komentáře:

  1. Držím palce, aby se vše vyvinulo podle tvých představ.
    A co se týče blogu... Můžeš ho mít a jen občas něco napsat. Vždyť to nemusí být denník v pravém slova smyslu.

    OdpovědětVymazat
  2. Samozřejmě držím palečky, ať vám vše vyjde.

    OdpovědětVymazat
  3. taky držim palce, když to vemeš všecko postupně, tak všecky problémy vyřešíš ;) teď škola a pak bydlení a práce.. tak to mam i já, a těším se, i když sttach je věčný kolega, že? :)

    drž se!

    OdpovědětVymazat