To vedro mě ničí

Když si to tak uvědomuju, spousta lidí (občas k nim patřim i já) si neustále stěžuje. V zimě je příšerná zima, v létě je neuvěřitelný horko a dusno. Jenže kdyby bylo v létě pod mrakem nebo dokonce pršelo, bouřilo, padaly trakaře, zase bychom si stěžovali. Tak co je vlastně optimální?

Pro mě je to příjemnejch cca 25 stupňů (plus mínus), ale jakmile teploměr ukazuje přes 30, je ze mě ploužící se mátoha. Někde u vody mi tohle počasí nevadí, ale když se člověk musí pohybovat v rozpálenym městě, který připomíná výheň, je to hrůza. A to ani nemluvim o cestě MHD. Metro ještě dejme tomu, tramvaje vydejchám ty starý, kde se dá otevřít celý okýnko (ty nový maj jen ventilačku). Ale autobus - to je peklo!!! A zvlášť nízkopodlažní! Chtěla bych vědět, jakej ňouma vymyslel ty okna! Stejně jak novější tramvaje maj tyhle autobusy jenom ventilačku, takže je v nich vyloženě na chcípnutí.

Timhle "kotlem", v kterým se cestující vařej za živa, musím jezdit 3x tejdně do práce. Snažim se aspoň zasednout místo na straně, kam se neopírá slunce, protože to už by se mnou totálně šlehlo. (Jezdim totiž kolem třetí hodiny odpolední, kdy slunce pálí jak ďas.) Z lidí se leje, vzduch je cejtit potem - no prostě jak z hororu.

No a v práci - škoda mluvit. V kanclu vydejchanej vzduch, vedro - to akorát způsobuje, že se mi chce hrozně spát.

Nejlepší je to dopoledne doma. Bydlim ve starý zástavbě, která vedro jen tak nepropustí. Takže je tu příjemnej chládek, z okna proudí vzduch. Pohodička.

Ale dneska je docela fajn, ne?